České knihy, které musíte znát

Jak Dopisy Olze vznikaly? Co se z nich dozvíme o Václavu Havlovi? Jak se liší jejich styl od jiných Havlových knih? A proč má smysl číst Dopisy Olze i skoro půl století po jejich vzniku?

65. narozeniny by na začátku roku 2026 oslavil asi nejvýraznější ostravský spisovatel posledních desetiletí, Jan Balabán. Jeho povídková sbírka Možná, že odcházíme byla v roce 2004 knihou roku v anketě Lidových novin, následně vyhrála Magnezii literu v kategorii próza a získala také nominaci na státní cenu za literaturu roku 2004. 2004. Knihou roku se stal o šest let později také román Zeptej se táty. To už bylo několik měsíců po předčasné smrti Jana Balabána, pozornost upoutala také Balabánova divadelní hra o Petru Bezručovi a také jeho eseje a texty o výtvarném umění. Nemůže být proto pochyb, že dílo Jana Balabána patří mezi české knihy, které musíte znát.

Narodil se na Slovensku, studoval farmacii, následně i režii a filmovou vědu. Po studiích krátce spolupracoval s divadlem i s Českým rozhlasem, ale potom se naplno věnoval medicínskému výzkumu a vývoji buněčných biotechnologií. V 56 letech vydal svůj první román – a z něj se stala senzace. Skvělé reakce přichází od běžných čtenářů i kritiků. A všechno korunovaly hned dvě ceny Magnesia Litera – nejen za debut roku, ale i celkové vítězství v kategorii kniha roku. Takový je příběh Miroslava Hlauča a jeho románu Letnice. A není pochyb, že Letnice patří mezi České knihy, které musíte znát.

Když v roce 2008 uplynulo půlstoletí od smrti básníka Vítězslava Nezvala, Česká tisková kancelář ho v titulku připomínala slovy: gejzír imaginace, akrobat poetismu i opěvovatel Stalina.

Jestli má v české historii nějaký spisovatel mimořádné postavení, tak je to Alois Jirásek. Byl celebritou za první republiky, na jeho dílo se odkazovali ideologové komunistického režimu a v čítankách a v povinné literatuře zůstává i po Listopadu 1989.

„Hrdina doslova rozkládá svou paměť, jako když si prohlížíme staré fotografie a hledáme drobné detaily, které mnohdy prozrazují víc než to, co je zjevné na první pohled. Vypráví o matce, otci a dědečkovi, o šikaně, alkoholismu nebo o vyrovnávání se s odlišnou sexuální orientací. (Rozebírá na jednotlivé součástky nejen vlastní vzpomínky, ale i jakousi kolektivní paměť celé rodiny)“.

Mnohá slavná díla psal Bohumil Hrabal na své chatě v Kersku. Její zpřístupnění pro veřejnost, i kulaté 110. výročí narození, opět přitáhlo pozornost k jednomu nejvýznamnějších a nejosobitějších spisovatelů 20. století. V cyklu České knihy, které musíte znát, jsme už rozebírali Hrabalovu Příliš hlučnou samotu. Pozornost si však zasluhují i jeho další knihy. Vybrali jsme román z roku 1971 Obsluhoval jsem anglického krále, který Bohumil Hrabal napsal právě na své chatě v Kersku ve středních Čechách.

Před listopadem 1989 ji nevzali na vysokou školu. Po pádu komunistického režimu vystudovala angličtinu a češtinu na Ostravské univerzitě a živila se jako překladatelka a učitelka. Teprve ve svých 50 letech vydala svůj první román a během několika následujících let se zařadila mezi nejúspěšnější české spisovatele současnosti. Její knihy patří mezi nejprodávanější i nejpůjčovanější tituly v Česku a dočkali se také už desítek překladů do cizích jazyků.

V roce 2024 si celý svět připomíná 100. výročí smrti Franze Kafky a asi nikdo nepochybuje o tom, že jeho knihy jsou těmi, které bychom měli znát.

Ve Francii napsal Milan Kundera své nejslavnější dílo Nesnesitelná lehkost bytí a také svůj poslední česky psaný román Nesmrtelnost. A právě těmto dvěma románům se budeme věnovat v dalším díle podcastu Radio Prague International o českých knihách, které musíte znát.

Malíř temných a hutných barev, jehož světově proslulá díla se podobají procházce na hranici reality a snu, sám o sobě byl velmi tajemný, až úzkostlivý člověk. V jeho díle i životě jsou ale v některých ohledech patrné zářivé záblesky vášně. Tak takto o spisovateli Ladislavu Fuksovi u příležitosti jeho nedožitých osmdesátin psala na začátku tohoto tisíciletí ČTK. Na konci září roku 2023 si připomínáme 100. výročí narození tohoto spisovatele, a proto se právě jeho dílu budeme věnovat v dalším díle seriálu o českých knihách, které musíte znát.

Když se v roce 2018 vybíraly České knihy století v rámci ankety Magnesia Litera u příležitosti 100. výročí vzniku Československa, vybrala odborná veřejnost do trojice nejlepších i román Karla Poláčka Bylo nás pět.

Když v roce 1958 poprvé vyšel román Josefa Škvoreckého Zbabělci, vyvolal v tehdejším komunistickém Československu skutečnou bouři. Autor kvůli knize přišel o místo v redakci časopisu Světová literatura. Recenzenti jeho román přirovnávali k červivému ovoci nebo prašivému kotěti a v tehdejším rozhlase ho osobně kritizoval i tehdejší československý prezident Antonín Novotný. Kniha se totiž zásadně lišila od tehdejší produkce a dodnes je pokládána za přelomovou událost v historii české literatury. Zbabělci Josefa Škvoreckého bezpochyby patří mezi české knihy, které musíte znát.

Máj Karla Hynka Máchy patří mezi nejvydávanější knihy české historie. Asi nemůže být sebemenších pochyb, že Máchův Máj si zaslouží své místo v cyklu České knihy, které musíte znát.

Na pultech knihkupectví v poslední době přibývají životopisné komiksy. Jedním z nich je i komiksový příběh muže, který posledních 30 let patří mezi nejznámější Čechy v zahraničí. Příběh hokejisty, olympijského vítěze, mistra světa a dvojnásobného vítěze Stanleyova poháru, stále ještě hráče a také majitele hokejového kubu Rytíři Kladno Jaromíra Jágra. A právě komiks Lukáše Csicselyho nazvaný Jágr legenda jsme vybrali do dalšího dílu našeho podcastu o českých knihách, které byste měli znát.

Poezii, povídky, romány, ale i filmové scénáře a komiksy píše Marek Šindelka. A je až neuvěřitelné, že ve všech žánrech dosáhl úspěchů – a to i v podobě literárních cen. Pochlubit se může Cenou Jiřího Ortena za básnickou sbírku, Magnesií Litera za povídky i za román – a dokonce i cenou Muriel pro nejlepší český komiks. I proto Marek Šindelka nemůže chybět v seriálu Radio Prague International o Českých knihách, které musíte znát. A s kým jiným bychom o dílech Marka Šindelky měli mluvit než přímo s autorem.

Přestože na oficiální vydání své první knihy musel čekat až do svých 50 let, zapsal se Jiří Kratochvil nesmazatelně do historie české, respektive moravské literatury. Brněnský rodák zaujal v posledních 30 letech nejen čtenáře, ale i literární kritiky. Získal celou řadu literárních ocenění od Magnesie Litera přes cenu Jaroslava Seiferta, cenu Karla Čapka až třeba po Cenu českých knihkupců. Jiří Kratochvil rozhodně nesmí chybět v našem seriálu o českých knihách, které musíte znát.

Román Žítkovské bohyně přilákal do kopců na česko-slovenských hranicích davy turistů, za rok 2013 se stal nejpůjčovanější knihou v českých knihovnách. Kateřina Tučková za román také získlala cenu čtenářů v anketě Magnesia Litera, ocenění český bestseler roku 2012 i cenu Josefa Škvoreckého. Není proto divu, že jsme Žítkovské bohyně zařadili do seriálu Radio Prague International o českých knihách, které musíte znát.

Král Lávra, epigramy a vyhnanství v Brixenu – to jsou asi nejčastější asociace, které se člověku vybaví, když se řekne Karel Havlíček Borovský. Od jeho narození si připomínáme 200 let.

Poutavý, dech beroucí, silný, poctivý, strhující - to jsou některé přívlastky z vesměs oslavných recenzí, které vyvolal románový debut Karin Lednické Šikmý kostel. Už úvodní díl zamýšlené trilogie ale nezaujal jen recenzenty – ve velké čtenářské anketě, do které přišlo skoro 120 tisíc hlasů, se stal Šikmý kostel Knihou roku 2020.

Blesk z čistého nebe, zjevení a další podobná klišé se dají napsat o tom, jak na českou literární scénu vstoupila v roce 2002 Petra Hůlová. Ve třiadvaceti letech, jako studentka kulturologie a mongolistiky na Karlově univerzitě, vydala svůj první román Paměť mojí babičce. Za něj kromě uznání recenzentů a úspěchu u čtenářů získala i dvě prestižní ocenění – cenu Magnesia litera v kategorii objev roku a vítězství v anketě Lidových novin o knihu roku. Následně se Paměť mojí babičce dočkala i mnohých překladů a také rozhlasové četby na pokračování. Román Paměť mojí babičce rozhodně nemůže chybět v cyklu Českého rozhlasu o českých knihách, které musíte znát.

V roce 2009 hledala Česká televize nejoblíbenější knihu všech dob. Celonárodní anketu Kniha mého srdce tehdy s velkým náskokem vyhrál humoristický román Zdeňka Jirotky Saturnin. A tohle své vítězství svým způsobem obhájil i v roce 2018, kdy získal cenu Magnesia Litera pro knihu století. I proto je jasné, že Saturnin rozhodně nemůže chybět v cyklu Radio Prague International o českých knihách, které musíte znát.

Když jsme přemýšleli, koho pozvat a s kým o současné české poezii mluvit, bylo to rozhodování vlastně nakonec docela jednoduché – jeden z nejúspěšnějších českých básníků posledních let je totiž zároveň specialistou na českou poezii po roce 1945 v Ústavu pro českou literaturu Akademie věd. Za své básně získal řadu cen a vyšly nejen u nás, ale i v mnohých překladech. Tím básníkem a literárním teoretikem je Petr Hruška.

Pokud sledujete náš seriál České knihy, které musíte znát, pravidelněji, tak asi víte, že jeho součástí jsou nejen rozhlasové rozhovory s ukázkami z rozebíraných knih, ale také videa. Ta připravuje Pavla Horáková, dlouholetá redaktorka zahraničního vysílání Českého rozhlasu, ale v posledních letech také úspěšná spisovatelka. Její první román Teorie podivnosti získal v roce 2019 cenu Magnesia litera pro nejlepší prózu. Po úspěchu v Česku vychází Teorie podivnosti i v cizích překladech a bez pochyby patří mezi české knihy posledních let, které musíte znát.

Radka Denemarková je jedinou českou spisovatelkou, která dokázala získat cenu Magnesia Litera ve 4 různých kategoriích – za prózu, za publicistiku, za překlad i hlavní ocenění za knihu roku. To získala v roce 2019 za skoro 750tistránkový román Hodiny z olova – a právě ten jsme vybrali do dalšího dílu cyklu o českých knihách, které musíte znát.

Možná že odcházíme – tak se jmenuje nejúspěšnější kniha ostravského autora Jana Balabána. Vyšla v roce 2004, Jan Balabán za ní získal cenu Magnesia Litera, vyhrál anketu Lidových novin o knihu roku, byl nominován na Státní cenu za literaturu. Po jeho smrti byla kniha dokonce zvolena českou knihou desetiletí. Krátké, často jen pěti-, šestistránkové povídky uspěly jak u kritiků, tak u čtenářů.

Více než 30 titulů, přes 1,5 miliónů prodaných výtisků, překlady do více než 15 jazyků. To jsou statistiky jednoho z nejúspěšnějších českých spisovatelů polistopadové éry Michala Viewegha. V roce 1993 získal za Báječná léta pod psa literární cenu Jiřího Ortena. V dalších letech se nejen Báječná léta pod psa, ale i další knihy jako Účastníci zájezdu, Román pro ženy a další dočkaly také úspěšných filmových verzí. Proto Michal Viewegh rozhodně nemůže chybět v našem cyklu o českých knihách, které stojí za to si přečíst.

Neznámá nemoc, která je velmi nakažlivá, přišla z Číny, rychle se rozšířila do celého světa, ohrožuje hlavně starší lidi a vědci po celém světě na ni hledají lék. To není shrnutí koronaviru v roce 2020, ale popis bílé nemoci, o které před 80 lety napsal Karel Čapek divadelní hru. Pandemie koronaviru oživila zájem o tohle Čapkovo dílo. I proto mu věnujeme další díl našeho cyklu o český knihách, které musíte znát.

V roce 2009 napsal novinář, básník, hudebník a spisovatel Jáchym Topol svou novelu Chladnou zemí. Během 10 let od svého vydání se tahle knížka dočkala překladů do 20 jazyků a autorovi přinesla i dvě prestižní ocenění – Cenu Jaroslava Seiferta a také cenu britského PEN klubu. Nejen proto jsme jí vybrali do dalšího dílu našeho cyklu o českých knihách, které musíte znát.

„Milá Markéto, optimismus je opium lidstva. Zdravý duch páchne blbostí. Ať žije Trockij. Tvůj Ludvík“ Tento krátký text napsaný na pohlednici změní život hrdinovi jednoho z nejslavnějších českých románů 20. století. Milan Kundera příběh o nevydařené pomstě, a nejen o ní, napsal v polovině 60. let a pojmenoval ho jednoduše - Žert. Kvůli cenzuře se dostal ke svým českým čtenářům až dva roky po dokončení. O tři desetiletí později ho čtenáři francouzského deníku LeMonde zařadili v anketě mezi padesát nejlepších světových knih 20. století.

Cenu Evropské unie za literaturu, nejprestižnější české literární ocenění Magnesia litera v kategorii Kniha roku, už skoro dvě desítky překladů do cizích jazyků a nadšení kritiky i čtenářů – tím vším se může pyšnit jedna z nejzajímavějších českých knih posledních let, Jezero, které napsala Bianca Bellová. A tak je jasné, že tenhle temný příběh odehrávající se v apokalyptických kulisách vysychajícího jezera nemůže chybět v našem cyklu o Českých knihách, které musíte znát.

Postřižiny, Ostře sledované vlaky, Obsluhoval jsem anglického krále – to jsou některé z knih Bohumila Hrabala, které získaly svou popularitu i díky svým filmovým podobám. Autor těchto knih, Bohumil Hrabal, je nejpřekládanějším českým spisovatelem 20. století. Z jeho bohatého díla jsme do našeho cyklu vybrali knihu z roku 1976, která ale na své oficiální vydání v tehdejším Československu musela 13 let čekat. Příliš hlučnou samotu.

Román o vraždách v pražských kostelech a fascinaci gotikou přitahuje si získal popularitu od Latinské Ameriky po Koreu.

Od roku 1901 se uděluje Nobelova cena za literaturu. Za tu dobu ji obdržel jediný Čech, který se shodou okolností narodil ve stejném roce, kdy se Nobelova cena udělovala poprvé. Tím jediným českým laureátem Nobelovy ceny za literaturu je Jaroslav Seifert. Je jasné, že jeho sbírky básní i díky tomu rozhodně nemohou chybět v našem cyklu České knihy, které musíte znát.

Václav Havel patří bezpochyby mezi celosvětově nejznámější Čechy 20. století. Může za to samozřejmě jeho politická role a příběh disidenta, který se stal prezidentem a symbolem pádu komunistických režimů v Evropě v roce 1989. Ale nejenom to. Václav Havel totiž byl a je jedním z nejhranějších českých dramatiků v zahraničí. Podle aktuálního soupisu, který připravil Institut umění – divadelní ústav a ústav pro českou literaturu, se jeho hry dočkaly už více než 1100 zahraničních uvedení, a to v 60 zemích všech kontinentů kromě Antarktidy.

Začínal jako sportovní redaktor Československého rozhlasu, ve svých knihách popisoval cestu fotbalové Dukly Praha mezi mrakodrapy i pohádkový příběh, kterak Jiří Raška získal pro Československo historicky první zlatou medaili na zimní olympiádě. Největší popularitu mu ale přinesla Berounka, zlatí úhoři a povídky vycházející z jeho života. Přestože ho trápila psychická nemoc a dožil se jen 42 let, jeho knihy jsou populární i o půl století později.

Když se řekne Spalovač mrtvol, asi každému se vybaví Rudolf Hrušínský.

Nejpřekládanější česká kniha po roce 1989 má v aktuálním vydání necelou stovku stránek. Nemá žádného vypravěče, není členěná na kapitoly a nenajdete v ní ani jednu přímou řeč. Přesto dokázala obsáhnout celé dvacáté století se svými válkami, myšlenkovými směry, vynálezy a banalitami.

Mirek Dušín, Punťa, Muriel, Fifinka, Alois Nebel, Ferda Mravenec, nebo sestry Dietlovy. To jsou některé postavy z úspěšných českých komiksů posledního století.

Jedním z autorů, jehož jméno je úzce spojeno s Prahou, je německy píšící právník a spisovatel Franz Kafka, který se narodil zde, na Starém Městě v roce 1883. Dílo, které po sobě zanechal, sice není rozsáhlé co do objemu, přesto je Kafka považován za jednoho z nejvýznamnějších světových autorů 20. století. O jeho zřejmě nejznámějším románu Proces mluvíme s germanistkou Jindrou Broukalovou z Univerzity Karlovy.

Druhé město Michala Ajvaze je v našem seriálu prvním reprezentantem literatury 90.let minulého století, tedy období, kdy čeští spisovatelé po dlouhé době mohli tvořit naprosto svobodně, mimo politický kontext. Druhé město není oddechovým čtením pro každého, i když je to kniha plná fantazie, magie, ale i zábavného dobrodružství.

Katastrofa dosáhla celosvětových rozměrů... O jaké apokalypse psal Karel Čapek v roce 1936? S Tomášem Samkem z Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy mluvíme o antiutopickém alegorickém románu Válka s mloky.

“Člověk musí pořád chtít něco víc a někam výš. Po celý život." To bylo prosté životní krédo chalupníka Klapzuby z dolních Bukviček. Hmotným bohatstvím neoplýval, ale osud obdařil jeho a manželku Marii jedenácti zdatnými a zdravými syny. A protože slovy autora příběhu Eduarda Basse ve své chudobě nevěděl co s nimi, udělal z nich fotbalové družstvo. Z rovné loučky udělal hřiště “…prodal kozu, koupil za to dva míče a kluci začali trénovat.” Věhlas rodinného týmu rostl s úspěchy nejdřív na regionální, později celonárodní a nakonec světové úrovni.

Román Vladislava Vančury Markéta Lazarová vyšel v roce 1931. Stal se prakticky přes noc nejdiskutovanějším dílem doby. Čtenáři Lidových novin ji vyhlásili knihou roku, Vladislav Vančura za ni dostal Státní cenu za literaturu. Do povědomí nejširší veřejnosti vstoupila znovu po několika desetiletích, kdy ji podle scénáře Františka Pavlíčka zfilmoval František Vláčil.

Osudy dobrého vojáka Švejka jsou pravděpodobně nejúspěšnějším českým románem všech dob. Spousta Čechů se přitom za Švejka stydí. Švejka všichni znají, ale zdaleka ne každý ho četl. Odkud se berou tyto paradoxy? Proč stojí za to přečíst si celý román, a nejenom se bavit filmem s Rudolfem Hrušínským v hlavní roli?

Když Božena Němcová v polovině 19. století psala Babičku, jen stěží mohla doufat, že se její snivé obrazy z venkovského života zařadí nejen do zlatého fondu české literatury, ale najdou si čtenáře po celém světě. Babička dodnes zůstává jednou z nejpřekládanějších českých knih.