MUDrování s...

Srdeční selhání se rozvíjí plíživě a jeho první příznaky se dají snadno přehlédnout. Jak poznat varovné signály a kdo by měl být obzvlášť opatrný?

Nejen střevní, ale i ústní mikrobiom je mimořádně důležitý – a přesto se o něm moc nemluví. Jak přesně souvisejí bakterie žijící v lidských ústech se zdravím celého těla? To v podcastu vysvětluje známý molekulární biolog Petr Ryšávka.

Zažil nemocnici bez elektřiny, bez ultrazvuku i bez rentgenu a nepočítaně komplikovaných porodů. Lékař Ondřej Šimetka se do Východního Timoru opakovaně vracel a pomáhal tam vzdělávat zdravotníky. Co mu chybí na českém porodnictví?

České porodnictví za poslední desetiletí prošlo výraznou proměnou. Projevila se v medicínských postupech i v celkovém přístupu k rodícím ženám. Jak dnes správná péče vypadá? Je individuální, respektuje přání matky a čím dál víc se zaměřuje také na důležité období po porodu.

Moderní psychiatrie zažívá revoluci. Látky jako psilocybin nebo ketamin mění pravidla hry. Místo každodenního užívání antidepresiv, která mnohým pacientům nezabírají, přichází rychlá úleva pod dohledem lékařů. V řadě případů může terapie psychedeliky nahradit i elektrošoky.

Do českých nemocnic přicházejí filipínští zdravotníci, kteří prošli přísným výběrem. Učí se česky, zvykají si na nové prostředí a podle prvních reakcí nemocnic zapadají do týmů velmi dobře. „Filipínský personál nemá nahradit české zaměstnance, má je doplnit,“ vysvětluje Gabriela Pchálková v podcastu MUDrování s Marií.

Ortopedie v České republice se posouvá mílovými kroky dopředu a mnohdy drží krok se světovou špičkou. Dnes už přitom léčba zdaleka nezačíná ani nekončí na operačním sále. Jak moderní ortopedie mění přístup k pacientům a co všechno je možné udělat pro rychlejší návrat k běžnému životu?

Karcinom prsu je nejčastějším ženským nádorem a prevence je důležitá. Informovanost v oblasti samovyšetření i ultrazvuku či mamografu se sice zlepšila, stále ale na preventivní kontrolu nedochází dost žen. Některým v tom bohužel brání i často šířené mýty.

Při bolestech hlavy nebo krční páteře by málokoho napadlo podívat se na nohy a chůzi, ale lidské tělo je jeden komplexní systém a problémy se mohou řetězit. Chyby, které vstoupí do vývoje v útlém dětském věku, si navíc často neseme až do dospělosti. Poznáte je i u sebe?

Umělá inteligence už dnes pomáhá lékařům hledat na snímcích zlomeniny, nádory nebo metastázy a její schopnosti rychle rostou. Pacient přitom ani nemusí vědět, že AI do vyšetření zasahovala. Čím víc toho na snímcích dokáže najít, tím těžší může být rozhodování, co s takovým nálezem vlastně dělat.

Paliativní péče není jen o posledních chvílích života. Pomáhá zvládat bolest a další potíže, ale také otevírat těžká témata, kterých se nejvíce obáváme. Proč je potřeba o smrti a umírání mluvit včas a jak si přestat vyčítat, když péči o blízkého sami nezvládneme?

Některá onemocnění oka dlouho nebolí a nemusíme o nich vůbec vědět. Právě proto je důležité nepodceňovat prevenci. Oční lékař může při vyšetření odhalit i změny, které souvisejí s cukrovkou, roztroušenou sklerózou a dalšími nemocemi.

Mnozí si bronzovou pokožku stále spojují s létem, odpočinkem, a dokonce zdravím. Podle dermatologů je přitom každé opálení určitou známkou poškození kůže. Zkušená dermatoložka Jorga Fialová mluví o tom, co dnes víme o slunečním záření, co už dávno neplatí a proč krém s SPF není všemocný.

Češi podle odborníků riziko klíšťat stále podceňují. Přitom klíšťová encefalitida může mít vážné následky a nelze ji léčit. Jak se správně chránit, jak poznat příznaky a proč je tak důležité očkování?

Moderní životní styl mění nejen kvalitu spermií, ale i partnerské vztahy a přístup k rodičovství. Zkušený urolog Viktor Vik vysvětluje, proč mají mladí méně sexu, kdy začíná věk výrazně ovlivňovat plodnost a proč je příčina neplodnosti zhruba v polovině případů na straně muže.

Chronické střevní záněty přibývají mnohem rychleji, než odborníci očekávali. Přední český gastroenterolog Milan Lukáš vysvětluje, jakou roli hraje mikrobiom, stres i životní styl, a proč probiotika pomáhají, ale sama o sobě nestačí.

Chronické střevní záněty přibývají mnohem rychleji, než odborníci očekávali. Přední český gastroenterolog Milan Lukáš vysvětluje, jakou roli hraje mikrobiom, stres i životní styl, a proč probiotika pomáhají, ale sama o sobě nestačí.

Dlouho probíhá bez příznaků, ale může nenápadně poškozovat srdce, ledviny i mozek a zvyšovat riziko demence. Vysoký krevní tlak už se navíc netýká jen starší generace – lékaři ho stále častěji diagnostikují i u mladých lidí.

Estetická medicína se vyvíjí velmi rychle a dokáže dnes, co bylo ještě před pár lety nemyslitelné. Mění se i trendy – často pod vlivem sociálních sítí. Co už je moc a kde jsou hranice bezpečnosti? Podle lékaře Miloše Ondruše chybí estetické medicíně jasnější pravidla.

Ústní dutina je vstupní branou do celého organismu – proto je tak důležité udržovat zuby i dásně zdravé. Často jim sami škodíme, aniž bychom si to uvědomovali. I zdánlivě zdravé potraviny a nápoje mohou například poničit sklovinu zubů.

Vlasy si lidé někdy ničí sami – a mnohem víc, než si dokážou připustit. Dermatoložka Dominika Kačmár v podcastu upozorňuje, že za vypadáváním často nestojí jen genetika, ale i stres, špatná péče nebo nevhodné produkty, které se používají úplně běžně a bez přemýšlení.

Alergiků přibývá a někteří lidé se pohybují v takzvané šedé zóně – mají příznaky, ale výsledky testů nejsou dostatečně specifické, aby se daly jasně vyhodnotit jako alergie. Dnešní životní styl imunitnímu systému příliš nesvědčí.

Stres je zátěž, která ve zdravé míře motivuje. Když ale přeroste v dlouhodobý nápor, má prokazatelný vliv nejen na psychiku, ale i na zdraví orgánů. U řady onemocnění je proto třeba pracovat s psychikou mnohem víc, než je to zatím běžné, upozorňuje profesor Tomáš Kovárník, známý český kardiolog.

Dlouhým hodinám sezení nebo stání se spousta lidí v práci nevyhne. I s tím se dá pracovat a nemusíte nutně chodit do posilovny nebo každý den počítat kroky. Návrat k přirozenému pohybu je ale zásadní – pomáhá jako ta nejlepší prevence chronických onemocnění i stresu.

Cesta ven z deprese je složitá a u každého jiná. Třetině pacientů klasická antidepresiva nezabírají. Přesto mají naději na úspěšnou léčbu – existují i jiné přístupy, které dokonce mohou přinést úlevu mnohem rychleji.

Plicní fibróza dlouho nemusí bolet ani výrazně omezovat. Člověk často začne problém vnímat až ve chvíli, kdy už je část plic nevratně poškozena. Výskyt tohoto závažného onemocnění přitom roste. Moderní léčba dokáže zpomalit průběh, nemoc ale zatím neumí zcela vyléčit.

Přístup mladých lidí ve věku okolo 20 let ke vztahům a intimitě se postupně mění. Mají více informací a kladou větší důraz na kontrolu nad vlastním tělem a osobní hranice. Ochrana při sexu ale bývá často nedostatečná a dál se šíří i fobie z hormonů.

Péče o člena rodiny s vážnou diagnózou ovlivní všechny jeho blízké. Sourozenci nemocných dětí se často stávají předčasně dospělými, upozaďují své potřeby a někdy jsou až „neviditelní“. Emocionální zátěž je obrovská.

Za posledních deset let se zvýšil počet krátkozrakých dětí v Česku o více než 30 %. Samotným nasazením brýlí se navíc problém nevyřeší – hrozí také vyšší riziko rozvoje očních onemocnění.

Léčba kmenovými buňkami může změnit budoucnost medicíny. Obzvlášť cenné jsou ty, které se nachází v dřeni mléčných zubů. Při uložení do speciální banky slouží jako pojistka do budoucna – pro případ, že vás postihne vážné onemocnění nebo úraz.

Svislé polohy, jako jsou klek, dřep nebo i chůze a stání, během porodu využívají gravitaci k rychlejšímu sestupu miminka a mají spoustu dalších výhod. Některé porodnice jim dlouho nebyly nakloněny. Trend se ale pomalu mění a navrací se k přirozenému rození.

Spánek byl dlouhou dobu považován za něco samozřejmého, co funguje automaticky. V poslední době si lidé začínají zdravého spánku čím dál víc vážit. Narušit ho je snadné, jak ale neupadnout do nekonečné smyčky, kdy jste během dne unavení a v noci se vám nedaří dobře spát? To poradí David Pánek – lékař, který se zabývá spánkem.

Většina lidí, kterým se nedaří hubnout, trpí tzv. jídelním šumem. Znamená to, že až 80 % času myslí na jídlo, tedy neustále mají na něco chuť. Nejedná se přitom o nic příjemného, naopak je to velmi obtěžující a může to vést až k psychickému onemocnění. Podle obezitologa a diabetologa Martina Haluzíka dnes právě s tímto problémem mohou pomoci tolik populární injekce na hubnutí.

Praktické lékařství se podle Tomáše Kaštovského dostává na rozcestí. Vzrůstají kompetence doktorů, ale i nároky pacientů. Pohled lidí na praktika se od dob minulých výrazně změnil a i ve zdravotnictví se odráží vliv internetu a sociálních sítí.

V Česku se lidé dožívají vyššího věku než v minulosti, ale ne ve zdraví. Obezita a civilizační nemoci jsou čím dál větším problémem. Přední odborníci na výživu a mikrobiom varují, že ani slibné výsledky léků na hubnutí nejsou řešením. Na nic nečekejte, začít můžete hned – i malou změnou.

Na fyzioterapii se bohužel mnoho lidí obrátí až ve chvíli, kdy mají velké potíže a nic jiného jim nezbývá. Obzvlášť ženy mívají tendenci vše vydržet. Například bolest během menstruace je stále ještě považována za normální a běžnou, o té při sexu se raději ani nemluví…

Stres, nejistota a zahlcení negativními informacemi se staly běžnou součástí života lidí. Co se děje s mozkem, když je dlouhodobě pod tlakem? Neuropsycholožka Lenka Krámská v podcastu MUDrování promluvila o vlivu traumat i moderní doby na duševní zdraví.

Rakovina vaječníků patří mezi závažná onemocnění, která mohou dlouho zůstávat skrytá. Proč ji běžná prevence často neodhalí a kdo by měl zvážit genetické testování?

Zachraňují životy, uklidňují pacienty a denně čelí velké psychické zátěži. Přesto se o jejich zásluhách mluví méně než o práci lékařů. Co se skrývá za profesí zdravotní sestry a proč je tak těžké u ní vydržet?

Až 65 % lidí v Česku má obezitu nebo nadváhu. Podle lékaře Martina Haluzíka nejde jen o slabou vůli pacientů, obezitu označuje za chronickou nemoc, stejně jako třeba vysoký krevní tlak. Léky na hubnutí jsou podle něj opravdovým přelomem, snadno se ale stávají „smlouvou s ďáblem“, ze které se dá jen obtížně vycouvat.

Dobře uspat, ale hlavně probudit. Většina obav, které si lidé spojují s operací, se týká práce anesteziologa. Ten potřebuje znát pravdivou odpověď na vše, na co se zeptá. Řekněte nám o svých alergiích i užívání drog nebo viagry – je to důležité, nesoudíme, vyzývá lékař Prokop Seif.

Promrzlé prsty v chladném období jsou tak běžné, že jim nepřikládáme velkou váhu. Jak rozpoznat, že jde o problém, který patří do péče lékaře? A proč dýchání na ruce nebo nošení prstových rukavic přináší víc škody než užitku?

Žádná obezita, problémy se srdcem nebo cukrovka, to zní jako hudba daleké budoucnosti. Zázračná pilulka zatím neexistuje, i když podle lékaře Štěpána Svačiny brzy bude. Zatím jsme stále odkázáni na to nejdůležitější – prevenci. Proč je nedostatečná a jak se obchoduje s doplňky stravy?

Stres sám o sobě škodlivý není, jde o obrannou reakci. V dnešní době je ale snadné sklouznout do neustálé přehlcenosti. Umění být v klidu, jen tak sám se sebou, je podle uznávaného psychiatra velmi důležité – a právě to mnoha lidem chybí.

Jednoduchá rovnice hubnutí je vydávat více energie, než přijímáte. To ale ke zdravému úbytku kil nestačí, určitě ne dlouhodobě. Známý odborník na výživu Pavel Suchánek shrnul, kde lidé nejčastěji chybují a prozradil, proč jsou podle něj doplňky stravy nezbytné.

Vzácné onemocnění DIPG má krutou prognózu – přežití nižší než rok. A situace se už dlouhá léta nelepší. Manželé Chovancovi věří, že utíkat z boje, kde jsme zvyklí prohrávat, nemůže vést k žádné změně v budoucnosti. Po bolestné ztrátě dcery založili nadační fond Nina a podporují nové možnosti léčby v Česku.

Bolest k životu patří, pokud ale trvá měsíce či roky, stává se sama o sobě závažným zdravotním problémem. O to víc je důležité zaměřit se nejen na stránku tělesnou, ale i duševní. Každý bolest vnímá jinak a ukazuje se, že významný podíl na tom má už výchova v dětství.

Děti do určitého věku nedokážou své emoce regulovat a čím víc mají zážitků, tím je to těžší. Obzvlášť během vánočních svátků bývají vystavovány náročným situacím, na které nemusejí reagovat tak, jak rodina očekává. Dá se jim ale předejít.

Diabetes neboli cukrovka je závažné onemocnění. Přesto se diabetici, především ti, kteří mají cukrovku I. typu, setkávají s mnoha mýty a nevyžádanými radami. O nemoci, kterou všichni „znají“, ale málokdo jí rozumí, promluvily v podcastu MUDrování psycholožka Judita Konečná a diabetička I. typu Kateřina Fortelková.